Ečmiadzin

Náboženské stavby v Ečmiadzinu a archeologické pozůstatky Zvarthnocu jsou svědky počátků křesťanství v Arménii a vývoje unikátní arménské církevní architektury - síň křížového typu a centrální kupole, která měla silný vliv na architektonický a umělecký rozvoj v regionu.

Katedrála v Ečmiadzinu je nejstarší křesťanskou svatyní v Arménii a zároveň jednou z nejstarších na světě. Byla postavena v roce 301-3 sv. Jiřím (Gregory the Illuminator), zakladatelem arménské apoštolské církve ve Vagharshapatu, které je dodnes hlavním náboženským centrem a svého času bývalo také hlavním městem Arménie. Stavba byla původně klenutá bazilika, ale po vážném poškození v důsledku politických zvratů jí byl během restauračních prací v r. 480 dán její současný křížový půdorys.

Archeologické naleziště Zvarthnoc je jedinečnou ukázkou arménské architektury raného křesťanského období. Stavba chrámu byla zahájena v polovině 7. století. Zvarthnoc měl velký vliv na architekturu nejen ve své době, ale také v pozdějších stoletích. Pozůstatky Zvarthnocu a přilehlých budov, které byly zničeny při zemětřesení v 10. století, byly znovu odkryty začátkem 20. století.

V Ečmiadzinu se nachází i další významné památky. Jsou jimi např. kostel sv. Hripsimy, kostel sv. Gajané nebo kostel Shoghakat.